V pátek skončil první ročník netradičního festivalu o menšinách žijících v České republice Známe se?. Každý den od pondělí do pátku byl věnován jedné z minorit, které na našem území žijí a pracují. Vznikl z toho týden poutavého sdílení zážitků a zkušeností z toho, jaké je to žít mezi (českou) většinou.

„Došlo mi, že se s Vietnamci potkávám skoro každý den při nákupu, sama jsem jako turista ve Vietnamu byla, ale vlastně toho o jejich životě tady u nás moc nevím. Velmi mě tedy Šonovo povídání a jeho zkušenosti zaujaly. A možnost vyzkoušet si přípravu letních závitků byl milý bonus,“ okomentovala pro nás Romana Koblížková den věnovaný vietnamské menšině, jehož hlavním hostem byl provozovatel populární restaurace Viet-Ňam.

Následující ukrajinský den kromě dokumentu o válkou sužovaném východu, obohatilo povídání především o pracovní životě této početně největší minority u nás. Večer zaměřený na menšiny s jinou sexuální orientací doplnil koncert a dokument o utlačovaní homosexuálů v Rusku. Čtvrtek věnovaný muslimské menšině uvedl fotograf mozambického původu Antonio Cossa se svou výstavou a zajímavým povídáním o uprchlických táborech a situaci v Sýrii. Většina z nás tyto události sledovala zprostředkovaně z televize nebo zpráv. Ale mluvit s někým, kdo v těch válečných oblastech byl a může se s vámi z první ruky podělit o své zkušenosti, byl pro všechny úplně jiný zážitek.

Závěr festivalu hostilo Žižkovo náměstí, kde romský tanec a hudba, především pak v podání skvělé kapely Bengas, ukázala temperament poslední představené menšiny České republiky.

Cílem festivalu bylo to, aby se lidé mohli příslušníků jednotlivých menšin zeptat na všechno, co je zajímá. Nešlo o odborné přednášky, ale i o získání zajímavých informací z promítaných dokumentů a o sdílení zkušeností a zážitků lidí, které, i když třeba někdy žijí celý život na našem území, stále považujeme za cizince.

Všem, kteří nám pomohli festival uspořádat, moc děkujeme za podporu. Jmenovitě městu Tábor, kavárně MP7, kavárně Jednota, Cestě, Stánku a Sezoně - 4krát jinak. Díky moc!